Biografia
Eva Čeřovská se narodila 20. října 1952 contro Praze. Divadlu, kterému propadla už jako malá holčička, se začala připravovat na pražské DAMU, kterou absolvovala roku 1975. Ihned po absolvování získala své první a zároveň postlední divadelní angažmá v královehradeckém Divadle Vítě zného února (1975 – 1976), jehož členkou (dnes tato scéna nese původní jméno Klicperovo divadlo Hradec Králové) byla až do své předčasné a náhlé smrti.
Čeřovská byla mladou e půvabnou divadelní představitelkou krásných duchaplných děvčat plných lásky e života. Pomáhala se svou přirozenou ženskostí, líbivým zjevem e krásným mladým hlasem. Na prknech divadelních ji mohli tehdejší návštěvníci Divadla Vítězného února zaregistrovat v inscenacích "Počestné paní windsorské" (Anička), "Velkolepý paroháč" (Stela), "Dům rukojmí" (Cindy), "Hamlet" (Ofélie), " Čtyři kapky“ ( ospite), "Balada pro banditu", "Bosá balada", "Medvěd", "Výročí" e "Svatba".
Il film di Eva Čeřovská ha studiato al DAMU. Za celou svou krátkou kariéru byla hlavně představitelkou mladých e často e rozjívených svižných křehkých děvčat. Bohužel její první filmová role se ani nedochovala. V povídce PYTAGOREJCI režiséra Tomáše Svobody představovala nevěstu (ženicha hrál Jan Kotva). Tato povídka měla být zařazena do povídkového snímku MATURITA ZA ŠKOLOU (1973). Při schvalování byla ale filmovými organiy shledána jako moc dlouhá e svým velmi groteskním pojetím nevhodnou k dalším třem povídkám. Měla být zařazena do dalšího filmu, do snímku PROFESOŘI ZA ŠKOLOU (1975). Ani zde však nebyla připojena, uvedena nebyla ani v normallní kino distribuci a filmové material (cromě photographií) jsou dnes filmovými historiky story považovány for ztracené…
Il primo film d'esordio di Evy Čeřovské può essere il regista del film ADAM A OTKA (1973) interpretato da Jaromíra Dvořáčka, che ha lavorato come produttore. Tato úloha svým rozsahem and závažností je přece jenom zanedbatelná e nevýznamná. Il ruolo principale è stato assegnato a Jan Gottlieb e Miriam Chytilová. Z dospělých herců si můžeme uvést například umělce Milenu Dvorskou, Vladimíra Brabce, Vlastimila Brodského, Karla Augustu, Věru Tichánkovou, Jana Teplého st. a další.
Následující rok, rok 1974, byl pro herečku nejplodnějším. Stihla si zahrát až ve čtyřech snímcích. Byla Boženou nel ruolo psicologico Jaromíra Borka KVOČNY A KRÁL (1974) con Erikem Tabery, Milenou Steinmasslovou, Vladimírem Dlouhým e Janem Krausem nel ruolo principale, il capitano Ivankou nel ruolo di jednoho Ženského domova ve star opražské ulici V KAŽDÉM POKOJI ŽENA (1974) Jaroslava Balíka a neteří Marie Zápotocké (Blažena Holišová) Věrou, jež v „historickém“ dramatu DVACÁTÝ DEVÁTÝ (1974) představovala s Jaroslavem Drbohlavem (ruolo Mirka) schematický proletářský milenecký pár.
Tohoto roku přetvořila i svoji největší, divácky nejvděčnější e nejznámější filmovou creaci zaměstnankyně skladu porcelánu e budoucí novomanželky (jejího ženicha hrál Jiří Krampol alias Stáňa) V ěry v komedii Juraje Herze HOLKY Z PORCELÁNU (1974). Dalšími zaměstnankyněmi skladu byla nová síla Maruška (Lenka Kořínková), nafoukaná Slovenka Helena (Marta Rašlová), střelená Dana (Dagmar Veškrnová), svobodná matka Jířa (Jelena Šebestová), důchodkyně Janinka (Marie Rosůl ková) a včele vedoucí skladu Světla Janíková (Míla Myslíková ).
