జీవిత చరిత్ర
Květa Fialová se narodila na Slovensku, v obci Vel'ké Dravce v okrese Lučenec. జెజి మామింకా బైలా విట్వార్నిస్, వెడ్లే మాల్బీ సే వెనోవాలా ఐ సోచారెని. నా స్లోవెన్స్కు జిలా రోడినా దో రోకు 1938, kdy je slovenští nacionalisté přinutili odejít do Čech. Z konce 2. světové války si dospívající Květa odnesla nanejvýš traumatizující zážitek, když ji spolu s matkou brutálně znásilnili sovětácili. Tato zkušenost byla počátkem jejího komplikovaného a rozporuplného vztahu k mužům. Po válce se matka vrátila na Slovensko a Květa Fialová zůstala sama. Přitahovalo ji divadlo a v roce 1946 začala hrát v Českém Těšíně. Téhož roku byla přijata na brněnskou konzervatoř. Pokračovala studiem na JAMU, které úspěšně zakončila v roce 1950. Ještě během studia se objevila v malé roli zapomenutého budovatelského snímku VELKÁ PŽOST. V 50. letech postupně prošla divadelními angažmá v Opavě, Českých Budějovicích, Kolíně a jednu sezónu hrála dokonce ve vzdálenem Martině na Slovensku. Přestože se pohybovala na oblasti, byla obsazena v několika nevýrazných filmech oné doby. డు ప్రాహి మ్లాడౌ ఇక్కడకు pozval v roce 1958 Jan Werich. దివాడ్లు ABC zůstala v následujících desetiletích věrná i po jeho připojení k Městským divadlům pražským až do roku 1991 a i později vystuphostin. Příchod do Prahy znamenal větší nabídku filmových rolí. V 60. లెటెక్ ztvárnila řadu výrazných filmových postav. Objevila se např. ve válečných dramatech SMRT SI ŘÍKÁ Engelchen nebo OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY. Česká kinematografie ale především v Květě Fialové objevila ideální představitelku krásných osudových žen a v 60. letech se tak herečka stala prolikumské చిహ్నం. Její životní rolí se stala postava barové zpěvačky v parodii na divoký zapad LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ Opera. ప్రోటోజ్ న్యూమిలా zpívat, పేవెక్ పార్ట్ జా ని నాజ్పివాలా zpěvačka Yvetta Simonová. Ta ji ostatně zastoupila po pěvecké stránce i v muzikálu ZVONOKOSY లేదా několik desítek let později. Typově podobné femme fatale si zopakovala i v parodiích na brakové detektivky (FANTOM MORRISVILLU) ఒక స్పియోనాజ్నీ థ్రిల్లరీ బాండోవ్స్కేహో స్టిహు (కోనెక్ ఎజెంటా W4C నాటి సంగీత ప్రదర్శన) ఒక v detektivkách (పార్టీ KRÁSNÉHO డ్రాగౌనా). Slušný prostor jí od konce 60. poskytla i televize లెట్. Objevila se např. v inscenaci VAJÍČKO, seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉho nebo v představení CHARLIEHO TETA. Její filmová, televizní i divadelní kariéra plynula bez větších propadů a s přibývajícím věkem bez problémů měnila svůj hecký typ z žéovenímyzýchnía babičky, které hrála s nezaměnitelným šarmem a nadhledem. టాకోవా బైలా జెజి హ్రాబెన్కా వి పేరోడి అడిలా జెస్టి నెవ్ఇసిఎలా నెబో బాబికా వి రోడిన్నె కోమెడి ఎస్ టెబౌ మె బావి ఎస్విసిటి. Své పాత్ర ఉమిలా ztvárnit s typickou sebeironií a lehkou nadsázkou. Má široký hercký rejstřík, objevila se prakticky ve všech žánrech, největší podíl ale tvořily komedie, které také měly největší ohlas. V pozdějším věku našla svou parketu v postavách záhadných a komicky výstředních starých dam a řadu si jich zahrála zejména v televizních inscenacích, . TŘI ALBERTI A SLEČna MATylda, ZÁHADNÁ PANÍ SAVAGEOVÁ nebo TŘI DÁMY S PISTOLÍ. నేను v důchodovém věku, kdy většina hereček postupně mizí z obrazovek a filmového platna, zůstala často obsazovanou a populární herečkou. Z jejích četných, většinou komediálních divadelních rolí stojí za zmínku např. మార్టా బ్రూస్టెరోవా మరియు జెజింకీ బెజింకీ నెబో హ్లావ్నీ జెన్స్కా పాత్ర మరియు హెరాల్డ్ ఎ మౌడ్. Pokud jde o osobní život, poprvé se provdala už v 21 letech, ale vzhledem k jejímu svéráznému vztahu k mužům manželství travalo velmi krátce. Mladou herečku manželský život vyděsil natolik, že od manžela utekla a nějaký čas dokonce přespávala v opuštěné márnici kolínského hřbitova. స్వెహో ద్రుహేహో ముజ్, రెజిసేరా పావ్లా హసూ, పోజ్నాలా వి రోస్ 1957 ఎ ఓ డ్వా రోకీ పోజ్డెజి సే వజాలి. Manželství nejenže vydrželo, ale lze ho považovat za šťastné - především díky tomu, že oba partneři k sobě byli nanejvýkom tolerantní a dopśzáruvel svobody. V roce 1962 se jim narodila dcera a dnes je již Květa Fialová babičkou. Herečka se vždy zajímala లేదా východní nauky, zejména Budhismus, or okultismus and čarodějnictví. Vlastní sbírku předmětů vztahujících se k tomuto okruhu zájmů.
