జీవిత చరిత్ర
K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku a se spolužáky založil Studentský avantgardní kolektiv. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici. V roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, brzy po válce odešel do Prahy. Nejprve hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla వ్యంగ్య. నా దృశ్యం Národního divadla. V roce 1955 se స్టాల్ పార్టనర్ Jana Wericha v Divadle ABC (Jiří Voskovec po 2. světové válce emigroval do Spojených států amerických). S Werichem hrál šest let, například ve hrách Těžká Barbora nebo Husaři. Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. నెహ్రాలీ వ్సాక్ స్పోలు డ్లౌహో. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a zahy i Divadla Semafor, kde účinkoval například ve hře Člověk z půdy. Působil i vMěstských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu kde přímo z divadelní rampy odpovídákdal na živékádįdal na z hlediště a tak neformálně besedoval s publikem. హ్రల్ టేకే వే ఫిల్మెచ్. Ztvárnil hlavní role ve filmech Táto, sežeň štěně a Kam čert nemůže a v televizním seriálu Byli jednou dva písaři, dále nějílícholik filmech, z nichž nejznámější je పాత్ర క్రాస్నేహో ప్రిన్స్ ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1965 si zahrál v komediálním snímku z produkce východoněmecké Defy Bez pasu v cizích postelích. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového Festivalu v Karlových Varech. V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, దృశ్యం Pavla Juráčka a režisérů Jána Roháčečra a Vladimíka výstavě v మాంట్రియాలు. Horníček působil v roli průvodce filmovým představením, které se v určitých dramatických momentech větvilo. సమో పబ్లికుమ్ రోజోడోవాలో, జాక్ బుడే డెజ్ పోక్రాకోవాట్. Zajímavostí je, že on sám neuměl vůbec anglicky. టెక్స్ట్ మెల్ ఫోనెటిక్కీ odposlouchaný and naučený. Tehdejší novinka vzbudila značný ohlas a po celou dobu výstavy byla představení beznadějně vyprodaná, jednalo se o první případ tzv. పరస్పర చర్య చిత్రం.
Z tohoto pobytu vytěžil knihu fejetonůJavorové listy, uveřejňovaných původně v Literárních novinách. Po návratu z Montrealu se společně s režisérem Vladimírem Svitáčkem pustili do televizního projektu, který mu přinesl obrovskou popularit. స్కేనా బైలా జెడ్నోడుచా. అప్రోస్టెడ్ పబ్లిక్ బైల్ స్టోలెక్, యు కెటెరెహో సెడల్ నాడ్ లాహ్వి చెర్వెనెహో వినా హార్నికేక్ సె స్విమ్ హాస్టమ్. ప్రోమ్లౌవల్ s takovými osobnostmi, jako byli mj. Jan Werich, Jan Pivec, Jiří Sovák, Július Satinský a Milan Lasica. డు svých rozhovorů vkládal inteligentní Humour, který oslovuje mnohé diváky i Dnes. V roce 2004 vyšla v reedici kniha Hovory H.. Pořad se vysílal v letech 1968–1971, s nástupem normalizace byl však zrušen. Dochovaly se z něj vzácné televizní záznamy, pořad vyšel i na gramofonových deskách firmy Supraphon, později i na CD. V Plzni je na jeho počest od roku 2000 pojmenováno Horníčkovo divadlo. బైలా zde 10. లిస్టోపాడు 2003 ఓదాలెనా పమచ్ని డెస్కా.
