జీవిత చరిత్ర
రెజిజర్, సీనరిస్టా ఎ టేక్ హెరెక్ ఐవో నోవాక్ సే నరోడిల్ 4. జారి 1918 v మొరావ్స్కీచ్ బుడెజోవిచిచ్ డో రోడినీ అడ్వొకటా. ఒడ్మటురోవల్ రోకు 1938 నా రీయాల్నెమ్ జిమ్నాజియు వి మోరావ్స్కీచ్ బుడెజోవిచ్, ఆలే నెచల్ సె అనెస్ట్ ఫిల్మ్ ఎ వి లెటెక్ 1938 – 1945 ప్రొజెల్ ఫిల్మోవిమి స్పోలెక్నోస్ట్మీ నేషనల్ ఫిల్మ్, బ్రోమ్ఫిల్మ్ రీటర్ ఫిలిం, రీటర్ vedoucí ఉత్పత్తి. Jako režijní అసిస్టెంట్ సే పోడిలెల్ నాప్. na snímcích ULICE ZPÍVÁ (1939), ŽIVOT JE KRÁSNÝ (1940), TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA (1941), PŘEDNOSTA STANICE (1941), హోస్ట్ (1942 DOMUZU), MLÁDÍ (1943), PAKLÍČ (1944), KLUCI NA ŘECE (1944) či nedokončená BLUDNÁ POUŤ (1945).
Po roce 1945 se dal do služeb zestátněného filmu a Ve Filmovém studiu Barrandov byl opět asistentem režie u režisérů Martina Friče (ZOCELENÍ), వోక్లావా కుబాస్కా స్లావికా (DVAASEDMDESÁTKA) ఒక పోమోక్నామ్ రెజిసెరెమ్ యు జిరిహో వీస్సే (MŮJ PŘÍTEL FABIÁN), వాక్లావా వాస్సెర్మానా (ప్లావెక్ మారీ-డేసిపో) ఒక ఆప్కాట్ వాక్లావా zároveň zahrál malou roličku mladého fojta). Zároveň byl spolupracovníkem režiséra Martina Friče na jeho dokumentech o 1. Spartakiádě v roce 1955 (MISTŘI ZIMNÍCH SPORTŮ, MLADÉ DNY and SPARTAKIÁDA) československé kinematografie připravil tři středometrážní střihové dokumenty CESTOU K DIVÁKŮM (1958), KDYŽ OŽIVLY FOTOGRAFIE (1958) ఒక KMDYROFIL (1958)
Za spolupráce s Václavem Wassermanem se dostal v roce 1954 poprvé k filmové režii – u komedie NEJLEPŠÍ ČLOVĚK s Vlastou Burianem v titulní úloze. Zatímco pro Ivo Novaka, který si k tomuto filmu napsal i scénář (దృశ్యం si psal i k dalším snímkům, př. NA LANĚ, BUBNY, POKLAD BYZANTSKÉNATE, MARPO KUPLEDES, ROŽNOVSKÉ PLOVÁRNĚ, FEŠÁK HUBERT atd.), బైలా první režijní zkušenost, pro Václava Wassermana to byla úplně poslední. O tři roky později již jako samostatný rezisér natočil veseloherní příběh ze současneho života ŠTĚŇATA (1957).
Už tento film byl znamením další filmové práce Ivo Novaka. Velmi Rád se zaobíral problémy mladých lidí a filmy ze současnosti (v 70. letech často s Politických Nádechem). Takové byly jeho komedie ze současnosti HLAVNÍ VÝHRA (1958) a jak mládež přivede k rozumu členy družstva v ŽALOBNÍCÍCH (1960), డ్రామా ZELENÉ19 నాటకం లాడిస్లావేమ్ జాన్స్కీమ్ నా లాన్ (1963), ట్రిప్టిచ్ ఓ మోడరన్ హడ్బే బబ్నీ (1964), వెసెలోహ్రా జ్ వోజ్నీ పాల్నోసినో కొలోనా (1972), డ్రామా z పోహ్రానిసి 50. లెట్ Ě NA KONCI SV75), „స్టూడెంట్స్కేహో జివోటా" ŠESTAPADESÁT NEOMLUVENÝCH HODIN (1977), డ్రామా లేదా frajírkově zmoudření MUŽ S ORLEM A SLEPICÍ (1978), స్పోర్టోవ్నీ పోస్ట్ jeho poslední చిత్రం, సైకోలాజిక్ డ్రామా OPERACE MÉ DCERY (1986). టైటో నొవకోవి చిత్రీకరించిన చిత్రం.
Z Novákovy filmografie vysoko vyčnívá režie povídky SMRT NA JEHLE z kriminálního triptychu ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE (1965), detektivka se známýmím kapital BYZANTSKÉHO KUPCE (1966), válečná dramata z dob květnového povstání MARATÓN (1968) a hluboké okupace POSLEDNÍ PLES NA ROŽNOVSKÉ PLOVÁrN4ie, LÉTO S KOVBOJEM (1976) లేదా sblížení mladé doktorky Doubravky (Daniela Kolářová) a traktoristy Honzy (Jaromír Hanzlík) and retrospektivní komedie z rozhraní 20.00.2018 (1984) vyprávějící o podvodných a mazaných praktikách vykutáleného podvodníčka Huberta (కారెల్ హెర్మానెక్).
Ivo Novák rovněž režíroval pro televizi inscenace (tř. HLAVNÍ PŘELÍČENÍ; KONEC JEDNÉ SLUZEBNÍ JÍZDY; A MÁTE NÁS, HOLKY, V HRSTI; PŘÍÍRTI; DÍVKA; MILUJI TĚ! či DĚDEČEK JE LEPŠÍ NEŽ PES), z nichž divácky dodnes nejoblíbenější je eroticá hříčka KAM SLUNCE (1CH71). ఓసుడెచ్ železničářské rodiny natočil Novák v roce 1982 komediální serial DYNASTIE NOVÁKŮ. Získal Vyznamenání Za vynikající práci (1968) a za režii filmu MARATÓN Cenu Víta Nejedlého (1968) za film roku 1968. Režisér Ivo Novák zemřel již0 2010 v Praze ve věku vysokých nedožitých osmdesáti šesti let.
